Život je jak telegram - krátký a s chybami

Výroční oheň

17.09.2011 19:00

27. Výroční oheň T.O.Čéci 

Sestava ve složení Heroš s Laďkou, Jezák, Soňa,  Banjo a Zdenda v pátek pozdravila nejoblíbenějšího hostinského - Golema v Kovářově a v předtuše brzkého stmívání se přemístila na "boudu" Místo je po vyhoření boudy využíváno lesními dělníky a podle toho vypadá. Chtělo to kosmetické úpravy. Nádherný večer, plný hvězd u malého ohně se nesl v duchu příprav na sobotní Výroční oheň. Vydrželi jsme plánovat až do půlnoci. Ráno sice slabě zapršelo, ale kolem deváté byly mraky pryč. Sluníčko přivezl Jožka, který doplnil naše řady. Zavzpomínali jsme na doby, kdy hned ráno tři kamarádi s kosami zahájili žnutí trávy, další početná skupina se sekerami a pilami vyrazila do lesa, abychom odpoledne měli připravenou pagodu a mohli zahájit hry před zapálením ohně. Tady je už znát značný pokrok. Jezák, motorovou kosou, za 20 minut dokonale vyčistil prostor od porostu. Jožka, Ivan a Banjo,  vybaveni jedním z nejúžasnějších vynálezů století - motorovou pilou, ztratili se v lese aby se za další hodinku na připraveném místě povalovala hromada dřeva. Soňa s Laďkou vyrazily do lesa nasbírat smůlu pro výrobu fagulí. Vyčištění místa a příprava ohně s využitím výdobytků techniky, trvala necelé dvě hodiny. Řady kamarádů se zvolna rozšiřovaly a tak bylo i na práci více rukou. 

Letos byla připravena malá hra pro všechny zúčastněné s pohodovou procházkou. Tedy procházka to původně měla být, někteří aktéři však celou záležitost pojali soutěžně a tak o zajímavé momenty z terénu nebyla nouze. Ve zkratce o co se jednalo. Dvou, tří až čtyřčlenná družstva obdržela šifrovací klíč, musela najít v lese šest obálek s rozstříhaným vzkazem, poskládat vzkaz, pomocí klíče rozšifrovat zprávu, vyzvednout mapu a vydat se na cestu. Najít podle mapy místo v terénu, vyčíst z tam uložené mapy další místo, vybrat jednoho člena družstva, který hodí kostkou. Pokud mu padne cokoliv vyjma šestky musí si ovázat ruku, nohu, oko (podle vržené hodnoty) a dál pokračovat takto vymóděn. Stanoviš't bylo celkem 6 na asi dvoukilometrovém okruhu, plus dva léčebné body, kde bylo možno po splnění určitých podmínek "vyléčit" svá zranění a zbavit se tak obvazů, dlah a ovázaných hlav. Na trasu se nakonec vydalo devět týmů a ačkoliv jsme počítali s nějakými ztrátami, překvapil nás stoprocentní návrat všech kamarádů z trasy. Z her jsme nakonec stihli už jen vrh tomahawkem, hvězdicí a nožem, ale házeli téměř všichni a výsledky byly docela překvapivé.

V 19 hodin zapálila Alča a Tonda za zpěvu "Vlajky" slavnostní oheň. Heroš vzpomenul na kamarády, kteří s námi prošli nejednu stezku často i mokrou nohou a zaneprázdnění či jiné důvody jim nedovolují účastnit se ohně. Kolem ohně putoval klobouk s drobnými úkoly. Jak jde čas, stále méně kamarádů je ochotno podělit se o veselé vyprávění, případně nějakou taškařici, tak jsme tomu trošku pomohli. Když kapela přestala hrát, ten, kdo držel právě klobouk, vytáhnul úkol a plnil. Nakonec tedy byla jak veselá vyprávění tak zpěv a zábava. Šerif - Heroš následně rozdal placky za výsledky v hrách. Den byl únavný a tak po půlnoci už u ohně zůstali jen osadníci, ale za to - všichni co přijeli. Zavzpomínali jsme na časy minulé, vandry, kamarády, taškařice, zahráli, zazpívali a s předtuchou blížícího se rána nakonec ulehli do spacáků. Nádherná, hvězdnatá noc s Kasiopeou nad hlavou...

Ráno jsme uklidili a za zpěvu trampské hymny svinuli vlajku osady. Tak snad za rok ...a do té doby.. všem (kdo o to stojí) - suchou stezku a modrou oblohu nad hlavou.

Fotky si můžete prohlédnout zde

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode