Život je jak telegram - krátký a s chybami

Velký vandr 2014

30.06.2014 06:00

Původně byla plánována destinace Šumava. Vzhledem k omezenému počtu účastníků a účasti kamaráda Habra, který bydlí v Chebu jsem z moci mi svěřené rozhodl o změně destinace kousek severněji a západněji blíže k Chebu - konkrétně Slavkovský les. Současně jsem upravil časový průběh tak, aby Ti, kteří již mají naplánované víkendové aktivity, mohli tyto aktivity bez obav absolvovat a zúčastnit se i této tradiční kratochvíle (takže od pondělí do pátku s možností prodloužení do konce následujícího víkendu).

Takže kdo má zájem, dejte mi vědět, kdo by věděl ještě o někom, klidně ho přizvěte, nebo předejte informace. Jistě to bude další nezapomenutelný zážitek. Nouze nebude ani o kačerské zážitky, v okolí je celkem dost keší. 

Skupina „A“ (Heroš, Matěj, Ivan,?) - služebním vozem Heroše

Pondělí 30.6. - Ráno start Přerov 5:30 – Stříbro, příjezd do Stříbra cca v 10:30, sběr místních kešek, oběd, odjezd cca ve 14:00

CHEB – příjezd cca kolem 15:00, odstavení vozidla u Habra, převzetí kamaráda Habra do péče, přesun na autobus na Mýtinu (spojení jsem nenašel, ale Habr říkal, že tam jezdí bus)

Z Mýtiny pěškobusem směr Dyleň (po červené, větší převýšení) – vzdálenost 7,1 km, nocování v okolí kopce, možnost návštěvy „Středu Evropy“

Úterý 1.7. - Přesun směr Stará voda - Lázně Kynžvart (po zelené) – cca 10 km, možnost občerstvení, dokoupení zásob, za Kynžvartem určitě něco najdeme na nocování

Středa – Čtvrtek 2.-3.7. - toulky Slavkovským lesem, sledování krás přírody, návštěva zajímavostí, například níže uvedené. Směřováno by to mělo být na Krásno a horu Krudum, kde je rozhledna a v okolí plno dalších zajímavostí.

Pátek 4.7. - přesun do Chebu (musíme vrátit Habra domů), v podvečerních hodinách start směr východ, dojezd dle aktivit vymyšlených pro zpáteční cestu nejpozději do neděle do 23:59 

Takže kdo má odvahu, s chutí do toho, budeme se těšit na každého účastníka. Kdo vytvoří skupinu "B", "C", "D",...... ??????

Za všechny Heroš.

 

Pára zajímavostí v oblasti Slavkovského lesa. Bližší informace zde: https://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/

 

Hrad Kynžvart

Lázeňské město Kynžvart je všeobecně známé svým zajímavým zámkem knížete Metternicha. Ovšem málokdo také ví, že se ve městě nalézají výrazné ruiny hradu, který zde stál daleko dřív nežli zámek a který dal městu jméno. Hradní zříceniny se nacházejí nad městem, kde se mezi Šibeničním vrchem a Špičákem vypíná Hradní vrch. A na jeho vrcholu bývalý hrad najdeme. Dnes je možné zde objevit zbytky obvodových zdí, mohutné hradní příkopy, dobře zachovalé předhradí, kde je možné vyčíst jednotlivá bývalá stavení, ale hlavně mohutné zbytky hradní věže, která též bývala hladomornou. 

Zajatecký tábor na Grünu 

V oblasti Slavkovského lesa vyvěrá velké množství kvalitních minerálek. Jendou z nich je tzv. Grünská minerálka, nacházející se v těsné blízkosti obce Louka. Zde jejiž několik staletí lidmi čerpána a používána vynikající voda, pramenící ve zdejší lokalitě. V období II. světové války vedení wehrmachtu zijstilo, že zdejší vody vydrží mít svou kvalitu i za vysokých teplot v oblasti Afriky, kde tehdy bojoval jejich známý Afrikakorps vedený generálem Rommelem. Proto začala těžba zdejší kyselky ve velkém a její odesílání na černý kontinent. V prvém období zde pracovaly německé ženy z okolních obcí, ale spotřeba vody stoupala a žen bylo zapotřebí při pracích v hospodářství. Proto se německé vedení rozhodlo, že využije lidských zdrojů ze zabraných částíé Evropy. Nedaleko pramene byl proto vybudován menší pracovní tábor, kde sídlili váleční zajati, kteří zde vodu zpracovávali do lahví a zajišťovali její odvoz. Zdejší minerálka byla známá pod názvem Sudetenquell.


Bunkry ve Smrkovci

Smutnou vzpomínkou na minulý režim jsou betonové pevnůstky rozeseté na loukách v okolí Smrkovce. Ty byly vybudovány v padesátých létech v období trvání VVT Prameny, které sloužily jednak jako obranná linie proti západnímu nepříteli a dále jako pozorovatelny cvičných ostrých střeleb. Ostrými náboji se zde střílelo jak na domy bývalé obce Smrkovec, tak na makety vojenské techniky, tahané na lanech pohybující se mezi bunkry. Zde si mladí armádní střelci naostro zkoušeli své umění. Betonové pevnůstky tak dodnes najdeme v okolí Smrkovce. Mezi ty větší patří tzv. velitelský bunkr, nacházející se hned za jižním okrajem bývalé obce. V něm měli stanoviště velitelé, kteří sledovali ostré střelby jak na cíle v obci, tak pohyblivé cíle mezi bunkry.

Tři křížky

Nedaleko obce Prameny v CHKO Slavkovský les jsou na nápadné kamenné vyvýšenině v nadmořské výšce 817 metrů vidět tři zajímavé kříže. Nevelké skále, kde se nacházejí, se kdysi říkalo „am Stoinl“. Místní obyvatelé byly údajně velmi zbožní a z toho důvodu patrně také nechali postavit tyto kříže

Dlouhá stoka

Příkop vybudovaný k zajištění potřebného množství vody pro účely těžby a úpravy cínové Rudy

 

Rozhledna V Boru u Mnichova

Nedaleko Christlova monumentu stávala na vrcholku Planého vrchu (965 m. n. m.) rozhledna nazývaná "V Boru". Postavena byla v období 20. let minulého století. Jednalo se o dřevěnou, čtyřpatrovou rozhlednu, vysokou 15,2 metru. V meziválečném období se jednalo o velmi oblíbenou a navštěvovanou vyhlídku. Během války byla wehrmachtem používána jako vojenská hláska. Po válce, kdy zdejší oblast zabrala československá armáda, dál sloužila rozhledna vojákům, takže na ni nebyl veřejnosti přístup. Po odchodu armády však již nebyla dlouhodobě neudržovaná konstrukce vyhlídky bezpečná, proto již nebyla více využívána. V období 60-tých let byla nakonec zchátralá rozhledna stržena. Dnes na místě stavby najdeme poslední zbytky dřevěných podpěr, ale také plechy, kterými byla pokryta střecha rozhledny. Podobné, avšak výrazně nižší, stávaly v okolí Sítin na zdejších vyvýšeninách ještě další dvě podobné rozhledny. Ta V Boru byla nejvyšší a nejznámější. 

Kynžvartský kámen – Tři medvědi

Mezi městem Kynžvart a kyžvartským nádražím se nachází zajímavá přírodní kuriozita. Nad místním Pastevním rybníkem se z rovné plochy vypíná nad loukou osamělý kamenný žulový blok . Jedná se o oblý kámen vysoký 6 metrů. Ve své podstatě se jedná o kameny tři, které stojí vedle sebe. Také proto jim místní říkají "Tři medvědi". Celková spodní plocha kamenu je 7 x 5 metrů. Původně se jednalo o veký kvádr, ale postupně byl korozí zaoblen. Stěny kamene jsou pokryty hlubokými žlábky, kterým se odborně říká škrapy. Ty jsou v některých místech hluboké až 60 cm..Vznikly agresívním působením vody, stékající po povrchu. Skála je zbytkem celé vrstvy skály, která postupně odvětrávala, až z ní zůstal tento útvar. Kámen však není zcela osamocený. V jeho okolí můžeme najít další čtveřici podobně "upravených" kamenů, které jsou však podstatně menší a méně výrazně vrásčité. Útvar se stal přírodní památkou, která byla vyhlášena 1.10. 1990 tehdejším zasedáním ONV v Chebu. Ke kameni se nejlépe dostanete po žluté turistické značce na cestě spojujícíc Kynžvart s Starou vodou.

Kynžvartské prameny

Oblast západočeských lázní je pokryta množstvím pramenů. Mnoho z nich jsou kyselky, léčivé prameny obsahující v sobě různé množství solí či stopových prvků různých minerálů. Velké množství z nich vyvěrá na relativně malém prostoru v okolí lázeňského města Kynžvartu.Jen malý kousek východním a jižním směrem za tímto městem najdeme pětici větších a zajímavějších kyselek, které vyvěrají jen několik stovek metrů od sebe. Důvod, proč právě zde vyvěrá tak velké množství kyselek na malém prostoru je  puklinový systém zdejšího podloží, kterým je voda tlačena k povrchu a cestou do sebe váže různé prvky, převážně železo. Prostředí těchto puklin zde tvoří krystaliník, ve kterém jsou tvořeny systémy odborně nazývané amfibolity, fylity, pararulami a kvarcity.  Proto jsou všechny vývěry zdejších pramenů zrzavě zbarvené, stejně tak vody, které  z nich vytékají. jednotlivé zdejší prameny se nazývají: Jezevčí pramen, Liščí pramen, Kančí pramen, jezevčí pramen a Devátý pramen.  

Areál Kladská

Nedaleko bývalého lázeňského městečka  Prameny, došlo ke vzniku vyhlášeného letoviska. Hluboké a těžko přístupné zdejší lesy byly dlouho neobydleny, přitom jednou z hlavních příčin byla skutečnost, že se ve středověku jednalo o české pohraniční hvozdy, kde bylo jejich mýcení a zakládání nových osad zakázáno. Ale ani později se do vysokých poloh lidé příliš nehrnuli, vyjma časů, kdy zde vládla zlatá důlní horečka. Tento prostor se nazývá Kladská.

Francouzský kámen

Na hoře Krudum, nedaleko zbytků Kempfovy rozhledny, se nalézá další významná památka, po staletí známá v širokém okolí. Ve vysoké trávě můžeme dodnes spatřit pravidelně otesaný kamenný blok, téměř metr vysoký, který je pokryt znaky, číslicemi a symboly. Je opředen mnoha mýty a nepřesnými informacemi, které jej obklopily od okamžiku jeho zrodu. 
Odpradávna se mu říká Francouzský kámen.  

Kempfova rozhledna na Krudunu

Dosud se myslelo, že tzv. Kempfova rozhledna byla první, co na hoře Krudumu stála. Podařilo se mi získat podklady, které by vypovídaly o něčem zcela jiném. Oč jde? Získal jsem velice staré, unikátní fotografie Chebska (Egerlandu). Ty pocházejí z let 1850 - 1900 !! Jsou zhotoveny na skleněných destičkách, neboť kinofilmy se objevily až mnohem později. I přes své stáří však mají úžasnou kvalitu a jsou dnes jedinečnými historickými podklady. Mezi nimi se objevily fotografie, zachycené amatérským fotografem Aloisem Johnem z Chebu. Ten byl členem Turistického chebského spolku, který pořádal výlety po okolí.Občas s sebou vzal fotoaparát a z těchto cest pořídil snímky, které se dochovaly. Dne 22.7.1894 spolek podnikl výlet na Krudum. Dojel z Chebu do Sokolova a pak šel pěšky Lobezským údolím až ke Schrammovu mlýnu a pak vzhůru ke Krudumu. B

Zaniklý hrad Plikenštejn

Pohlédneme-li z Krudumu jihozápadním směrem, spatříme na jednom z ostrohů mohutnou, vysoko nad údolí Lobezského potoka vypínající se skálu. Ční do výše těsně nad silnici a je pro kolemjdoucího nepřehlédnutelná. Dnes nepřipomíná nic zajímavého a tak naprostá většina lidí, projíždějících hluboko pod ní, ji míjí zcela bez povšimnutí. Neuvědomují si, že projíždí kolem jedné z nejzajímavějších a na objevy dosud čekající části Slavkovského lesa. Ale podobných skalních masívů je kolem několik, takže bez znalosti minulosti tohoto místa, nám nic neprozrazuje, o jak významnou oblast jde. Tato skála je na rozdíl od těch okolních výjimečná. Je totiž pozůstatkem hradu. A ne ledajakého! Jedná se o hrad nesoucí jméno po svých zakladatelích, mocném místním rodu – Plikenštejnů /Plickenstein, Plykenstein/. Název v místním jazyce zněl Blöimstoan.

Ještě jedou odkaz na informace zde: https://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode