Kola 2011 12 - 15.5.2011
Polabí Třebestovice
Navzdory nevlídné předpovědi počasí s varováním před krupobitím, do Třebestovic dorazili všichni přihlášení, čímž již od počátku projevili nebojácný přístup k akci. Ubytování v bývalé ubytovně SKANSKY po stavbě dálnice, odpovídalo ceně, ale hlavně jsme měli celou budovu jen pro sebe. Paní správcová vyrobila ze skladu společenskou místnost, zrušila dva kamrlíky ze kterých udělala kolárnu a tak bylo kam schovat kola a kde se večer sejít. Skutečnost, že děvčata musela v patře splachovat pro poruchu kýblem a v kuchyňce nesvítilo světlo, nakonec všichni přijali shovívavě a po setmění se prostě nevařilo. Poněkud pošmourný (tedy co se počasí týče), čtvrteční večer nás nechával v napětí co bude ráno. Napětí bylo však kolektivně ignorováno a breefing se nám lehce protáhl přes půlnoc. Páteční, sice chladnější, ale nezamračené ráno dávalo příslib vydařeného dne. Vzhledem k tomu, že nás čekalo nějakých 50 km (to pochopitelně nebylo předem vyřčeno nahlas) až k soutoku Labe s Cidlinou a zpět, bylo nezbytné nejmenší cyklisty vhodně motivovat. Dobře posloužil geocaching, pro nejmladší se stalo hledání pokladů cestou natolik zajímavé, že téměř nevnímali kilometry. A také díky tomu byly poměrně časté zastávky na odpočinek. V Sadské zrovna probíhal malý festival nejen folklorních souborů, tedy značná dopravní omezení, ale přes policejní zátarasy jsme se prodrali až k jezeru, kde už doprava nehrozila. Po zastávkách u pískovcového přesypu, Hrabalovy vyhlídky u Labe, zdymadel v Nymburku, obědě a procházce po Poděbradech a konečně u soutoku Labe s Cidlinou, dosáhli všichni vytouženého cíle. Jen malá Karolinka (nejmladší účastník - 13 měsíců) tuto slavnostní chvíli prospala, zavěšena v popruzích na sedačce (viz fotky). Vzhledem ke skutečnosti, že páteční odpoledne slibovalo ještě další hodnotný sportovní zážitek - utkání ČR - Švédsko, cestu zpátky už volili všichni individuálně, aby bylo možno zvolit vhodné místo ke sledování zápasu, případně navštívit další zajímavá místa pro ty, koho hokej nezajímá. V pátek kolektiv doplnili zbylí účastníci, kteří z nejrůznějších důvodů nemohli dorazit ve čtvrtek a tak se soupiska uzavřela s konečným číslem 39 aktérů. K pátku je třeba ještě zmínit PDKLH (Periodický defekt kola Lea Hanulíková). Ačkoliv se vyměnila duše, zkontroloval plášť, kolo bylo po návratu opět prázdné. Tedy se znovu lepilo (ujal se Jezák). Kolo bylo stejně ráno prázdné - podivnost.
Sobota byla předurčena k výšlapu do Kerska (Slavnosti sněženek) a podél Labe dál ke Staré Boleslavi. Hned v začátku se celý peloton rozdělil na skupinu A (ti co jeli kam skutečně chtěli), skupinu B (ti co zabloudili hned po vyjetí z ubytovny - taky všechny děti, skupinu vedl Jezák, hihi) a skupinu C (Tomáš, který po nasednutí na kolo zjistil, že nemá dohuštěno, mezitím skupina A odjela, skupina B se ztratila a on sice vybaven GPS, ale vzhledem ke slabému signálu bez spojení, musel navigačně improvizovat a taky zničil pumpu, tedy kolo nemohl dohustit jak bylo třeba, což je v lese velmi nepříjemné). Tím se nám pěkně rozsegmentoval celý kolektiv. Skupina C se nakonec našel u Lysé nad Labem, kde jsme na něj po navázání spojení počkali. Cestou jsme mimo okolí Labe viděli ještě pustevnu Sv.Václava u Čelákovic a v příjemné zahradní hospůdce s velmi příznivými cenami kolektivně poobědvali. Skupinu B jsme viděli až při zpáteční cestě u Josfova pramene v Kersku a tak jsme se téměř všichni, sice neplánovaně, ale o to radostněji, sešli ve filmové hájence na různé dobrůtky. Po návratu stejně děti měly ještě dostatek energie k hromadnému exodu před budovu, kde s hravostí sobě vlastní, bezstarostně vybíjely energii, kterou absolutně nechápu kde vzaly.
Z pokoje, kde měli bydlet Novoměstští (v předvečer odjezdu jim ochořel Adámek a tak se nezúčastnili) jsme vyrobili malou promítárnu s projektorem. Tak děti, které nechtěly sdílet "společenskou místnost" s dospělými (tedy všechny kromě Karolínky), mohly sledovat oblíbené pohádky. Příjemné, společné večery umocnily dobrý dojem z předchozího dne. Všichni zúčastnění si zaslouží dík za osobní přínos ke skvělé atmosféře, provázející uplynulé tři dny v Polabí.
Tak snad zase někdy, někde...